Prázdniny jsou tu! Víte, co dělat, když vás bodne vosa nebo chytnete klíště?

Léto je tu a s ním i výlety, pikniky a pobyt v přírodě. Spolu s prázdninovým pohodlím se ale zvyšuje riziko nepříjemných setkání s hmyzem. Vosy, včely, sršni nebo klíšťata... i zdánlivě drobná nehoda může mít vážné následky. Co dělat, když vás bodne hmyz? Jak bezpečně vytáhnout klíště? A kdy je čas volat záchranku?

Na rady k první pomoci jsme se zeptali Lady Brožové z plzeňského Českého červeného kříže, která se s těmito situacemi běžně setkává nejen při kurzech, ale i v terénu.

Jak správně poskytnout první pomoc při bodnutí včelou, vosou nebo sršněm? Liší se nějak postup?

U bodnutí je největším rizikem alergická reakce. Pokud ale žádná nenastane, není rozdíl mezi tím, zda vás bodla vosa, včela nebo sršeň. Důležité je místo co nejdříve chladit, ideálně něčím z lednice. Pokud použijete něco z mrazáku, určitě to zabalte do utěrky, aby nevznikly omrzliny. Místo je vhodné potřít gelem na štípance a sledovat ho. Kdyby začalo červenat, bylo teplé nebo začalo bolet, může se jednat o infekci a je dobré zajít k lékaři.

Jak poznám, že jde o alergickou reakci nebo dokonce anafylaktický šok?

Alergie se většinou projeví větším otokem, svěděním, nebo třeba kopřivkou. To se dá zvládnout pomocí antihistaminik. Pokud se ale přidá otok jazyka, víček, dýchací potíže nebo celková slabost, může to být vážné a tam je potřeba volat záchrannou službu. A pokud má člověk u sebe adrenalinové pero, EpiPen, je nutné ho okamžitě aplikovat. Lidé se toho někdy bojí, ale není proč. Stačí odstranit pojistku a správným koncem píchnout do stehna. U kurzů se často setkáváme s tím, že to lidé otočí obráceně. Oranžový hrot musí směřovat ke stehnu.

Foto ilustrační z kurzu v Oblastním spolku Českého červeného kříže Plzeň. Simulace použití EpiPenu.

Je rozdíl, když mě hmyz bodne do nohy a když třeba do obličeje nebo krku?

Rozhodně. Pokud jde o bodnutí do jazyka, krku nebo jiných částí hlavy, je to mnohem rizikovější. I člověk, který jinak není alergický, může mít problém s dýcháním kvůli otoku. V takovém případě je nutné volat záchranku. Místo můžete chladit, ale opatrně. Chlaďte třeba oblast pod bradou nebo tváře, určitě ne přímo krkavice.

Kromě bodnutí hmyzem lidé v létě často řeší i klíšťata. Jak ho správně odstranit?

Jeden můj oblíbený kolega říká poučku, že klíště nemá závit. Je úplně jedno, jestli ho točíte doprava nebo doleva, důležité je ho bezpečně odstranit. V ideálním případě pomocí pinzety nebo speciální pomůcky z lékárny. Klíště je potřeba uchopit co nejblíže hlavičce, tedy kusadlům, a jemně s ním pohybovat, dokud se nepustí. Místo před i po odstranění dezinfikujte, nejlépe jodovou dezinfekcí, třeba Betadine.

A co když mi v kůži zůstane hlavička?

To se může stát. Většinou se to zahojí samo, ale je potřeba místo sledovat. Pokud by začalo červenat, bolet nebo hnisat, je určitě namístě navštívit lékaře. Hlavně kvůli riziku infekce.

Máte na mysli boreliózu a klíšťovou encefalitidu?

Ano, u těchto onemocnění je zákeřné, že nastupují příznaky až po nějaké době. U encefalitidy se objevují příznaky podobné chřipce, tedy teploty, bolest hlavy, slabost. Později může dojít až k ztuhnutí šíje. Proto se stále častěji doporučuje zvážit očkování, které jako jediné může před nemocí opravdu ochránit. U boreliózy je známý takzvaný terčový flek, na kterém se střídají světlé a červené pruhy. Může být malý, ale i přes celá záda nebo nohu. Někdy se objeví i jinde, než bylo klíště přisáté. V obou případech je důležité vyhledat lékaře co nejdříve.

Na co by lidé v létě neměli zapomínat?

Určitě na prevenci. Používat repelent, kontrolovat se po návratu z přírody, mít po ruce základní lékárničku s desinfekcí a pinzetu.

Foto ilustrační a ČKK Plzeň