Nádraží v Plzni prošlo opravami, má konečně nový kabát

Co bylo náročné a co se udělalo?
Velmi náročné bylo postavit lešení ve spodní hale, kde jsou opravené omítky, provedly se štukatérské prvky, je nově vymalováno, takže vynikly původní prvky malby. "To lešení bylo opravdu monstrózní, spotřebovalo se ho tolik, že by stačilo na 12 běžných paneláků,“ upozorňuje Michal Polcar. Pak byla podle Polcara náročná dlažba. "S tou se vyvztekali všichni včetně dodavatele,“ vzpomíná stavební dozor nádraží. Dlažba je ručně dělaná, vyrobila ji specializovaná firma. Nejprve se vyrobily přesné formy, do kterých se ručně po jednotlivých kusech sypala hmota. Přesné ruční sypání hmoty do matric zaručuje probarvení dlaždic do hloubky a i při extrémní zátěži a frekvenci používání udrží barevnou nezničitelnost obrazců.
"Problémem pro nás bylo ohromné množství inženýrských sítí, které byly natahané po fasádách a také ve spodní hale. Museli jsme je schovat,“ vysvětluje Polcar s tím, že ve spodní hale se schovalo vedení na římsu ve žlábku. "Na fasádách se některé sítě zlikvidovaly, protože byly nefunkční, pocházely ještě z CK Rakouska – Uherska,“ dodal s úsměvem.
Dále práce zahrnovaly částečnou opravu fasád objektu včetně repase dochovaných historických oken a dveří a výměny novodobých za repliky historických. Také sochy hutníka a železničáře prošly dílčími opravami.
Nové fasády se dočkala severní, jižní a západní strana budovy v úrovni nástupišť. Východní strana prošla kompletní opravou, zde je to poznat nejvíce. Všude zde také najdete na římsách i sochách a všem, na co by si holub mohl sednout, ochranu. Tedy takové bodáky proti ptákům.
Veškeré stavební úpravy se uskutečnily na základě projednání se zástupci památkové péče, budova je totiž památkou. A podle mluvčí ČD Radky Pistoriusové jsou památkáři s výsledkem spokojeni.

Na fotografiích, které jsou umístěné v horní hale, najdete zo nejdůležitější z rekonstrukce a to ve srovnání před a po opravách.